____________________PROČ KOUKAT NA REALITY SHOW, KDYŽ TOHLE JE REALITA?!_____________________

O testování

5. listopadu 2006 v 18:59 |  ___testování - články
Pokusy na zvířatech, tedy živých tvorech, jsou prováděny v masovém měřítku. Většina veřejnosti považuje tyto experimentální praktiky za běžnou součást vědeckého bádání v různých oborech biologie, a zejména v medicíně. K pokusům a laboratorním testům slouží zvířata patřící z hlediska biologického k různým druhům: myši, krysy (správně potkani), morčata, křečci, králíci, kočky, psi, opice (primáti) a další. Ve veterinární medicíně to mohou být všechny druhy zvířat, které jsou předmětem veterinární péče.

S živým tvorem je možno legálně manipulovat. Bezmocný živý tvor je tedy degradován na jakýsi předmět či nástroj, pouze je třeba dodržovat zákonná ustanovení, tj. zákon č. 311/1997 Sb. o chovu a využití pokusných zvířat a zákon č. 246/1992 Sb. na ochranu zvířat proti týrání.

Zvířata a my
Na otázku, zda pokusy na zvířatech jsou oprávněné, neexistuje jednotný názor. Na pracovištích, kde jsou prováděny pokusy na zvířatech, pracuje velké množství osob, akademicky vzdělaných odborníků, jejich spolupracovníků, techniků a pomocného personálu. Desetitisíce těchto zaměstnanců nemohou pochopitelně souhlasit s kampaní za zrušení pokusů na zvířatech z existenčních důvodů. Zastánci zrušení pokusů na zvířatech jsou zatím v menšině. Pokud někteří lidé odsuzují tyto pokusy, mají k tomu obvykle etické důvody. Po pravdě řečeno, většina lidí, aniž si to uvědomují, jsou antropocentristé - podle nich je člověk středem i konečným cílem světa, ba i vesmíru. Takto smýšlející lidé těžko přiznají, že ve skutečnosti a bez jakýchkoliv pochybností je člověk pouze jedním z existujících živočišných druhů na naší planetě, že musí respektovat přítomnost a práva ostatních živých bytostí a podle toho se chovat.

Zvíře je živý tvor, vnímá bolest, emoce různého druhu (radost, strach, frustrace, smutek), reaguje na stresové situace, chování a životní projevy a sociální etologie odpovídají genetické informaci daného živočišného druhu a pod.

Vědecká pracoviště
Pokusy na zvířatech jsou uskutečňovány na různých specializovaných pracovištích podle zaměření jejich vědecko- výzkumné činnosti. Na lékařských, veterinárních a případně i farmaceutických fakultách jsou součástí praktických cvičení, využívají se rovněž při řešení výzkumných úkolů experimentální povahy. Ve výzkumných ústavech a farmaceutickém průmyslu je škála pokusů velmi široká. Zvláště řešení tzv. základních úkolů je realizováno týmovou prací biologů, chemiků, biochemiků, morfologů, patofyziologů, genetiků, farmakologů, biofyziků atd. Poměrně větší množství pokusných zvířat je používáno ve vyšetřovacích a diagnostických ústavech k testování látek různé povahy (včetně kosmetických výrobků).

Počet zvířat využitých každoročně pro pokusy lze pouze odhadovat. Každopádně se jedná o čísla velmi vysoká, celosvětově rozhodně stovky milionů.

Výsledky pokusů na zvířatech
V biologických oborech musí vědecký pracovník provádět jakýkoliv experiment podle přesně definované metodiky. Metodika musí být věrohodná, účelově správně zvolená, exaktní a reprodukovatelná. Zvolená metodika je komplexem více či méně faktorů (objekt, druh zvířete, prostředí, složení diety, věk, pohlaví atd.) Pokud jde o pokus mající prokázat, např. jak reaguje na aplikaci téže látky člověk a jak morče, a jsou při tom zachovány všechny podmínky experimentu, lze bez výhrad výsledky považovat za správné.

Mnozí vědečtí pracovníci postupně připouštějí, že výsledky pokusů na zvířatech za účelem jejich aplikace na člověka jsou zavádějící, často končí ve slepé uličce a konečně, což je na pováženou, mohou vést k mylným závěrům s fatálními důsledky - 90 až 95 % testovaných produktů, které se na zvířatech ukázaly jako účinné a bezpečné, se při klinickém testování na lidech projevilo jako látky neúčinné či dokonce nebezpečné.


Ke studijním účelům některých nemocí bylo od roku 1980 použito více než deseti tisíc geneticky pozměněných zvířecích modelů (u Alzheimerovy nemoci, cystické fibrózy, sklerosis multiplex, Creutzfeldt-Jakobovy nemoci, onkologických nemocí, u poruch kardiovaskulárního ústrojí a u dalších chorob). Dosud ani jedem pacient nebyl vyléčen, ani jeden nevykázal zřetelné zlepšení své choroby.

Konstatování, že pokusy na zvířatech jsou ve své podstatě nevědecké, je dosti tvrdá realita. Existuje pro to již celá řada příkladů. Utrpení pokusných zvířat tedy nepřináší žádné očekávané plody. Pokud jde o léky, odhaduje se, že asi 30 % léků vyvolává u lidí tzv. vedlejší účinky, v některých případech i úmrtí, třebaže testováním na zvířatech škodlivost nebyla prokázána (nebyla prokázána pro určitý pokusný zvířecí druh). Důležité je, že zákonem stanovené testování bylo provedeno - výrobci léků tedy mají alibi a poškozený pacient má prostě smůlu.

Contergan story
Příkladů, kdy léky lidem - na rozdíl od zvířat - vyvolaly vedlejší účinky, existuje spousta a neustále jich přibývá. Uvedu pouze případ, který vešel do dějin medicíny pod názvem Contergan story. V letech 1959 - 1961 byl lék Contergan podáván jako sedativum na počátku těhotenství ženám (lék byl dáván i při poruchách spánku), které pak porodily děti s těžkými vývojovými poruchami končetin. Takto postižených dětí se ve světě narodilo kolem dvanácti tisíc, z toho asi pět tisíc jen v tehdejší NSR. Teratogenní účinky Conterganu byly testovány na březích samicích myši, krys, na fenách a dokonce i na slepicích a pásovcích. Výsledkem testů bylo, že u jejich potomstev nebyly zjištěny žádné vývojové malformace (zrůdnosti). Pouze u některých ras králíků a u opic se vyskytly ojediněle, avšak po vyšších dávkách Conterganu než u žen.

Organizace na ochranu zvířat
V kulturních a demokratických zemích začíná sílit hnutí za zrušení pokusů na zvířatech. Jaké jsou důvody? Jednak zde hraje roli hledisko etické a současně pokusy na zvířatech nepřinášely a dosud ani nepřinášejí očekávané žádoucí výsledky. Širší veřejnosti je tato skutečnost zatím málo známá. Převládá přesvědčení, že zejména v lékařském výzkumu jsou výsledky pokusů na zvířatech významným přínosem pro zdraví člověka.

Organizace na ochranu zvířat uskutečňují kromě všeobecně známých aktivit rovněž kampaně proti provádění pokusů na zvířatech. Příznivců tohoto hnutí neustále přibývá a roste také počet jedinců a organizací ochotných na akce přispívat finančně. Například jen ve Švýcarsku existuje více než sto organizací na ochranu zvířat. Významným a švýcarské veřejnosti známým propagátorem zrušení pokusů na zvířatech je biolog a lékař Dr.med. Dr. phil. Christopher Anderegg, prezident spolku Verein zur Abschaffung der Tierversuche (spolek pro zrušení pokusů na zvířatech). Spolek byl založen v roce 1979 a sídlo má v Curychu. Pan Anderegg je absolventem prestižní americké university (Yale), získal dva doktoráty a jako 27-letý se vystěhoval do Švýcarska, kde pracoval u firmy Roche. Přiznává, že prováděl pokusy na zvířatech, zabýval se klonováním zvířat a měl pověst mimořádně nadaného vědeckého pracovníka. Záhy dospěl k poznání, že výsledky pokusů na zvířatech nelze bez rizika aplikovat na člověka.

Alternativní metody
V posledních letech jsou zakládány instituce či spolky pro propagování a hledání alternativních způsobů s vyloučením pokusů na živých tvorech. Existují již v několika zemích - v Anglii, USA, Itálii, ve Švýcarsku, Německu, Rakousku i jinde.

Alternativní metodou jsou například experimenty prováděné na buněčných, resp. tkáňových kulturách získaných od profesionálně a bezbolestně usmrcených zvířat. Zvíře je sice ušetřeno útrap, často velmi drastických, ale jeho buněčné či tkáňové kultury nelze, jak si představují zastánci této metody, použít v experimentech, jejichž výsledky by se daly bez rizika aplikovat na člověka.

Další alternativou je tak zvaný "3R-Koncept" - metoda tří R: Refine, Reduce, Replace, tedy zjemnit, zmenšit, nahradit. Podle mého názoru se jedná o jakousi pseudoalternativní metodu, neboť pokusy na živých zvířatech se nadále provádějí, jsou však modifikované. Zastánci uvedené metody pracují se zvířecími buněčnými kulturami, ale vyhodnocují a srovnávají je s výsledky pokusů na zvířatech. Jde zřejmě o vytváření "referenčních center" za účelem disponování porovnávacími výchozími údaji. Tento zvláštní způsob je akceptován a propagován vysokými školami a úřady často finančně podporován.

Pouze v případě, že výzkumníci v humánní medicíně budou pracovat výlučně na lidském biomateriálu (lidských buněčných či tkáňových kulturách), vyhnou se riziku vyplývajícímu z druhové odlišnosti, a mají tedy zaručenou věrohodnost výsledků z provedeného experimentu. Biomateriál z různých lidských tkání je snadno dostupný při operacích v nemocnicích či na klinikách. Odběr a vyšetřování vzorků rozličných lidských tkání je odedávna prováděn každodenně, například z diagnostických důvodů. Z hlediska vědeckého je uvedená alternativa správná, výsledky jsou hodnověrné. Otázkou zůstává, má-li tato varianta univerzální použití.

Závěr
Na konec si položme otázku. Co brání tomu, aby výsledky testů prováděných na zvířatech byly bez rizika uplatněny i u člověka? Mé vysvětlení je stručné: člověk patent na život nemá. Patent na život přísluší přírodě. Jak u rostlin, tak u živočichů existuje značná diverzifikace (resp. diverzita), tedy rozličnost druhů. Tento fenomén je základním argumentem pro zrušení experimentů na zvířatech za účelem aplikace dosažených výsledků na člověka. Pokus na zvířeti je přesvědčivý pouze pro tentýž druh živočicha - to se týká prováděných pokusů ve veterinární medicíně. Provádění pokusů na zvířatech a modelování různých poruch či chorob v rámci výuky a praktických cvičení na fakultách humánní a veterinární medicíny by tedy měly být dnes již zcela vyloučeny ze studijních sylabů a experimenty je nutno simulovat virtuální realitou, která je na vysoké technické a odborné úrovni.

Druhové rozdíly u zvířat dané genetickým vybavením musí být respektovány. Zde rozhoduje "kompatibilita", vzájemná slučitelnost či snášenlivost. I v rámci jednoho druhu neexistují zcela identičtí jedinci, s výjimkou jedinců monozygotních. Bude tento zákon přírody modifikován člověkem pomocí genových manipulací? Mnohá pracoviště na tom intenzivně pracují...
http://zviratka-zajimavosti.blog.cz/0608/humus-testovani-na-zviratech - zdroj
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama