____________________PROČ KOUKAT NA REALITY SHOW, KDYŽ TOHLE JE REALITA?!_____________________

Svědectví reportéra na farmě

8. listopadu 2006 v 20:41 |  ___vybíjení zvířat - články
"...Zanedlouho jsem seděl na farmě v kanceláři a domlouval jsem datum nástupu do práce. Při tomto rozhovoru se mi potvrdilo vyprávění o bezohledném chování a špatném psychickém stavu tohoto muže. Velmi ostrým tónem mí řekl: "Když nebudeš dobrej, tak se tě zbavím.". Na tuto větu jsem raději nereagoval. Hlavní bylo, že jsem měl nastoupit 1. února. Pokoj jsem dostal v domě na farmě, kde byla také umývárna, kuchyň, šatna, kancelář a byt dcery Lenky. Když jsem se nastěhoval, seznámil jsem se s bratry Petrem a Slávou, kteří pocházejí z Ukrajiny. Petr pracoval na farmě už tři roky a češtinu ovládal dobře. Jeho bratr tady pracoval měsíc a v Čechách byl pouhé dva měsíce, tak jsme se dorozumívali gesty. Ráno začal první pracovní den a peklo, které trvalo až do konce mého pobytu. Hned po ránu jsme šli se Slávou napájet lišky. Protože bylo hodně chladné počasí, byly hadice u každé haly zamrzlé a museli jsme tedy napájet konvemi. Všechny lišky měli zamrzlé hrnky s vodou a u spousty z nich jsem pouze prošel kolem, protože voda v hrnku byla až po vrch zmrzlá. Asi po hodině takto odfláklého "napájení" jsem přistoupil ke kleci, kde ležela liška na boku a velmi těžcedýchala. Umírala. Stál jsem u ní, hladil jsem ji a ptal jsem se sám sebe proč?! Nikdy jsem neviděl žádné zvíře umírat v bolestech, ale tahle liška se očividně trápila. Sel jsem za Petrem a zeptal se ho, co je s ní. Jeho odpověď mě dost šokovala. S úsměvem řekl: "Ona už tam takhle leží čtyři dny, čekám, až umře.". S touhle odpovědí jsem se musel spokojit, a tak jsem šel dát pracovat. Napojit celou farmu nám trvalo dvě a půl hodiny. Potom si každý z nás vzal kolečko a špachtli. Cestou jsme míjeli asi 50 mrtvých, z kůže stažených lišek, které byly naskládané vedle kontejneru. Ten byl plný mrtvých lišek a byly zde i ovce. To vše plavalo v'krvi. Pří tomto pohledu mi zůstával rozum stát. O pár kroků dál jsme vešli do výrobny, kam se přivádí krmení pro lišky a kde se také zpracovává. První čeho jsem si všiml, byla mrtvá ovce, stažená z kůže a pověšená za nohy. Zápach zde byl opravdu odporný. Prošli jsme výrobnou a Sláva mi šel ukázat kontejner, kam jsem měl v kolečku odvážet zbytky krmení. V kontejneru byly mimo krmení také střeva a zbytek vnitřností že stažené ovce. Když skončil první pracovní den (8 hodin), šel jsem do kuchyně a nepřítomně jsem hleděl do zdi. Hlavou se mi honily dvě slova - koncentrační tábor. Bohužel ty horší zážitky měly teprve přijít.
V dalších dnech vypadala práce obdobně, a tak jsem si začal více všímat kruté reality. Zastavoval jsem u klecí, kde byly slepé lišky, kterým tekl z očí hnis, nevěřícně jsem pozoroval lišky, které měly místo krásně chlupatého ocasu něco, co po vykousáni srsti už jako ocas dávno nevypadalo. V jedné kleci byla liška, která měla ocas ukousnutý, v další zas liška, která si vykousala srst od hrudi po zbytek těla. Důvod, proč se takhle ničí, je jednoduchý - stres. Jejich smutný pohled jasně demonstroval dosavadní "život", který provází každé zvíře v těchto táborech smrti. Pokud nespí, tak se každý den, každou minutu snaží dostat z klece ven. Stále škrábou na boční stěny, zakusují se do pletiva a neustále dávají najevo svůj nesouhlas. Přes noc, kdy jsou lišky aktivnější, dokážou do pletiva vykousat díru velikosti cihly.
Po pár dnech jsem se dostal k práci ve stáji vedle farmy. Jáchym tady choval asi 80 ovcí a venku na pozemku měl cca 30 krav. Naivně jsem si myslel že alespoň tady zvířata netrpí, protože mají dostatečný pohyb. Opak byl pravdou. Při druhé návštěvě stáje jsem s Petrem objevil ovci, která uhynula při porodu. Odnesli jsme ji do kotelny ke spálení. Druhý den večer ji Petr odřezal hlavu a končetiny. S pod bříšku kudy se vyvalily vnitřnosti vyčnívala hlavička nenarozeného jehňátka. Petr ji botou nadzvedával a s úsměvem se mě ptal, jestli pak vím co to je? Dál se asi rozepisovat nemusím. Ovci jsme dali do pece a spálily. O den později byla na farmě v kolečku mrtvá ovce a čtyři jehňátka. Také jsme je spálily. Ovce umíraly při porodu a jehňátka, protože je větší ovce ušlapaly. Krávy na tom byly "lépe". Za dobu mého pobytu umřely dvě. Jedné dal Jáchym balík se senem na hlavu a tak se udusila a druhá kráva umřela při porodu. Strašné!
Po měsíci práce mi začal šéf trochu důvěřovat, a tak jsem začal pářit lišky. Farma byla rozdělená na devět stád. Dostal jsem to největší - asi 300 polárních lišek. Tato práce spočívala v tom, že jsem kleštěmi uchopil samici za krk, vyndal ji z klece, zkontroloval velikost přirození a podle velikosti ji hodil k samcovi. Zní to jednoduše, ale chytit agresivní, vzteklou lišku za krkem byl nadlidský výkon. Ty nejvzteklejší lišky (a nebylo jich málo) se nenechaly ihned chytit, a tak se opakovaně zakusovaly do železných kleští. Po chvíli takto marného pokusu chytit lišku za krk následoval proud krve z tlamy. Začal jsem těmto incidentům předcházet. Petr mi ukázal, jak na to. Takto vzteklé lišky jsem velmi agresivně kleštěmi natlačil na zadní pletivo, mnohokrát se přidusily, a velmi rychle jsem je za ocas vytáhl z klece ven. Ty klidnější na tom nebyly o moc lépe. Nechaly se uchopit za krk, ale bylo to pro ně natolik stresující, že se každá (a pokaždé) podělaly a pomočily. Když jsem takto vystresovanou samici hodil do klece k samcovi, zkontroloval jsem, jestli se neperou. Když se zdálo všechno v pořádku, pokračoval jsem v přehazování. Ale zdání klame. Po návratu ke kleci, kde byli lišky asi 15 minut o samotě, měla samice celý bok od krve. Nestávalo se to často, ale občas se pokousaly. Pohled na zkrvavenou lišku byl hrozný. Nijak jsem ji neměl ošetřovat, proto jsem ji pouze vyndal , od samce a dal do prázdné klece. Toto je každodenní praxe, ošetřování zvířat tady neexistuje.
Při mém pobytu v tomto koncentračním táboře (40 dnů), pak došlo k odhalení, umřelo 27 zvířat. Toto číslo je ještě větší, protože jsem občas o víkendu mohl opustit farmu a tak jsem neměl přehled. Je zde 2100 lišek a každá z nich čeká na smrt, ovce a krávy také. Jejich každodenní "život" je nepředstavitelným utrpením, a přesto toto podnikání dále bez problému funguje. Neexistuje dobrá nebo špatná farma, protože jakékoliv podnikání se zvířaty vede k jejich utrpení. Hlavní jsou peníze a ne životní pohoda zvířat.
Chtěl bych poděkovat všem lidem ze Svobody Zvířat za jejich psychickou a materiální pomoc, protože bez nich by se tohle neuskutečnilo a xkarolíněx za její návštěvu na farmě. Pro ostatní jeden malej vzkaz, bojujte!"
IJAMJA
O majiteli farmy Ing. Jiří Jáchimovi
"Za svůj zatím krátký život jsem poznal spoustu lidí, ale "člověka" jako je Ing. Jáchim, který má místo mozku pětitisícovku, jsem poznal teprve na této farmě. Tento člověk nemá žádné přátele pouze takové, typu já pro tebe ty pro mě. Jeho rodina musí trpce snášet jeho špatný psychický stav každý den (né že bych je litoval). Zaměstnanci na tom jsou daleko hůře, protože s ním tráví více času. Například když jsem opravoval klece (vykousané díry apod.), házel jsem zbytky odstřiženého drátu (cca 1-3cm) pod klece. Jednou si mě Jáchym zavolal, vzteky prokopl pletivo u klece, v které byla liška a začal řvát, jak to, že jsem odhodil pod klec asi 5cm dlouhý drát. Hulákal: " Škoda drátu, škoda peněz!!". Jindy, když jsem skončil práci a sprchoval se, vlítl dovnitř a nepříčetně nadával: "Hejbni sebou, ta voda taky něco stojí.". Bohužel toto chování nebylo ojedinělé. Bylo na denním pořádku. Asi největším překvapením bylo, když jsem zjistil, že v umývárně došlo mýdlo a na záchodě toaletní papír. Zeptal jsem se Petra, jestli jsem šéf dá nový. Řekl mi, že toaleťák a mejdlo si kup, šéf šetří. Je zbytečné se dál rozepisovat o tom jak tento člověk dokáže pouze řvát a šetřit. Toto každodenní chování je jeho "dobrá nálada". Stále nevěřím tomu, jak tento člověk může vlastnit a starat se o bez mála 2500 živých tvorů. Průměrně na farmě umřou za 3 dny 2 zvířata a on šetří na mýdlu a toaletním papíru, vodě a kusu drátu. Tento člověk potřebuje odbornou pomoc od psychiatra, protože jeho jednání je nevyzpytatelné".
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama