____________________PROČ KOUKAT NA REALITY SHOW, KDYŽ TOHLE JE REALITA?!_____________________

Únor 2007


Muflon zaútočil..... Trpí!

23. února 2007 v 10:10 | Peťulka, lidskebestie.blog.cz |  ___týrání - články

Mufloni trpí při každém kroku

Na dítě (4) zaútočil muflon z chovného stáda v Chodském Újezdě na Tachovsku.
Zvíře uteklo ze špatně zabezpečeného výběhu. Je jedním ze stáda, které musí při každém kroku snášet obrovskou bolest. Majitel se totiž o muflony špatně stará. Ti mají přerostlé paznehty na nohou a v nich zánět.
Když zubožené muflony viděl státní veterinář, měl jasno: Je to týrání zvířat! "Musí je to moc bolet. Ihned předávám případ k přestupkové komisi v Tachově. Ta rozhodne o trestu. Ten může být od napomenutí chovatele až po vysokou pokutu," prohlásil František Korous ze Státní veterinární správy v Tachově. Chovatel muflonů Antonín Pavelec nebyl nikde k zastižení...
Autor: zb (16. 2. 2007)
Zvířecí záchranář z Tachova Karel Bobál u jednoho z týraných muflonů.
Zvířecí záchranář z Tachova Karel Bobál u jednoho z týraných muflonů

Pomoc...

21. února 2007 v 20:24 | Peťulka |  My a blog
Ahojík.. Vidím, že se s tímhle začíná pomalu, ale jistě něco dělat... Konečně. Teď jen můžem doufat, že se to vyřeší úplně.
pokud máte někdo zkušenosti s tvorbou blogů, a chtěli byste někdo pomoct právě s tímto, ozvěte se na mail gtbg@seznam.cz ...Díky moc, každou pomoc ocením.

Vzkaz od někoho, kdo chce pomoct....

21. února 2007 v 20:20 | Peťulka |  ___ostatní - jak pomoct?
Prosím o radu a kdo by pomohl!!!
Jsem z Vrchlabí oblast Podhůří a chtěl bych být trošku anonymní,ale není mě to moc jedno.
Tady od nás kousek,bydlí jeden známý jmenuje se Jan Malinský ,který vlastní ovečky a skoro živoří.Ještě žijí v hrozném bordélu,každou chvilku nějaká uhyne a tak ji zakope do kompostu,v chlívku místo ovcí má ještě pejsky a ty jsou v uboženém stavu. Prosím pomozte,kam se mám obrátit.
Děkuje:Milan

Pro ochránce oceánů

16. února 2007 v 22:29 | Mar |  Jak lidé pomáhají?
Jestli jste někdo na Greenpeace zaregistrovaný jako Ochránce oceánů,tak jako já,choděj vám občas maily.Tu máte ten,o teď přišel mě.Podpořte i vy kampaň proti bezdůvodnému lovu velryb!!!!

Greenpeace
Únor 2007 - Zpravodaj obránců oceánu
Antarktida volá o pomoc!
Antarktida volá o pomoc!





AKTUÁLNÍ ZPRÁVY: Možná jste již slyšeli o požáru na palubě lodi Nisshin Maru. Esperanza reagovala na její tísňové volání. Situace se rychle mění, proto hledejte aktuální zprávy na internetových stránkách a weblogu!



Vážení obránci oceánu,



Vysoko na horní palubě Esperanzy se nachází kancelář kampaně, kde trávím velkou část dne. Odtud mohu pozorovat oceán a ledovce a naslouchat různým zvukům z můstku. Mohu být v přímém kontaktu s veškerým děním na Esperanze. Ze stejného místa mohu také na svém laptopu sledovat, co se děje v oceánech na celém světě a jak vedete kampaň po našem boku a spolu s námi. Z místa, kde sedím, jsou oba výhledy úchvatné.



Dnes jsem viděla, jak mnoho lidí, stejně jako Vy, volá a posílá e-maily na všemožná dánská velvyslanectví kvůli jejich podpoře komerčního lovu velryb.



Zatímco já jsem zde, ve velrybí rezervaci v Jižním oceánu, kde se spolu s ostatními členy posádky Esperanzy snažíme zastavit velrybářskou flotilu japonské vlády, která zabíjí 945 velryb, aktivity příznivců Greenpeace, jako jste právě vy, jsou pro nás inspirací.



Můžeme toho ale dělat více, a proto Vám píšu, abych Vás opět požádala o podporu.



Nemusíte být tady se mnou na Esperanze, stačí když budete u svého stolu u sebe doma.



Dánsko na posledním setkání IWC podpořilo komerční lov velryb a právě se v Tokiu zúčastnilo akce na podporu lovu velryb, podle nás proti přání většiny dánského národa.



Veďte kampaň sami! Dejte nám více nápadů, jak bychom mohli udržovat tlak na dánská velvyslanectví na celém světě-- Greenpeace nejlepší návrh podpoří a bude jej propagovat v celosvětovém měřítku 21. února! Navštěvujte adresu oceans.greenpeace.org, kde najdete další události!



Dánská vláda musí od nás všech v Dánsku i na celém světě slyšet, že její postoj není přijatelný, a my je musíme přesvědčit k podpoře velryb a nikoli velrybářů.



Všechny potřebné informace naleznete na adrese Kampaň Magrite na našich stránkách I-GO.. Nemusíte se trápit, pokud Vás nic nenapadne, můžete nám také pomoci zlepšit myšlenky a kampaně ostatních nebo se k nim vyjádřit.



Tak či tak, pokračujte v boji. Flotila japonské vlády a dánští byrokraté možná nechtějí, abychom jednali... ale velryby ano!



S přátelským pozdravem



Sara Holden
z lodi Esperanza








P.S. Pamatujte, že podporujeme Magrite jako dobrovolnou bojovnici, a Vy se také jedním nebo jednou můžete stát! Zahajte již dnes svou vlastní kampaň!

FOTOSTORY: Aktivisté Greenpeace bránili velryby vlastními těly

12. února 2007 v 20:01 | Peťulka |  ___vybíjení zvířat - články

FOTOSTORY: Aktivisté Greenpeace bránili velryby vlastními těly

Japonským velrybářům se podařilo kytovce ulovit.zvětšit fotografii...
Japonským velrybářům se podařilo kytovce ulovit. (Autor: Reuters)
22. prosince 2005 12:34 Aktivisté z Greenpeace se v oceánu nedaleko Antarktidy pokusili zabránit šesti japonským velrybářským lodím v lovu kytovců. Vyjeli na nafukovacích člunech, aby se postavili jako živé štíty mezi harpuny lovců a hejno velryb.
FOTKU ZVĚTŠÍTE KLIKNUTÍM
Greenpeace zasahují proti japonským velrybářům.
Lidé z Greenpeace vystopovali velrybářské lodě několik tisíc kilometrů jižně od australského přístavu Perth.
Greenpeace zasahují proti japonským velrybářům.
Z mateřské lodě Greenpeace pak vyplulo několik aktivistů, aby se postavili mezi harpuny a lovené kytovce.
Greenpeace zasahují proti japonským velrybářům.
Na hladině se strhla potyčka. Japonští lovci velryb se bránili vodními děly.
Greenpeace zasahují proti japonským velrybářům.
Ekologickým aktivistům se přes veškerou snahu nepodařilo zabránit ulovení několika kytovců.
Greenpeace zasahují proti japonským velrybářům.
Velrybáři naložili úlovky na palubu a odvezli je ke své mateřské lodi, kde se porcují.

Lov velryby byl střetem krvavé tradice s dneškem

12. února 2007 v 19:59 | Peťulka, lidskebestie.blog.cz |  ___vybíjení zvířat - články
27. května 1999 0:40 Je to scéna jako z knížek Julesa Verna - k desetimetrové velrybě líně plovoucí při hladině se blíží loďka plná mužů. Není to široký velrybářský člun, ale kánoe z cedrového dřeva poháněná pádly. Je stejně dlouhá jako velryba.
Když jsou velrybáři dostatečně blízko, jeden z nich vší silou noří do těla mohutného kytovce harpunu z nerezavějící oceli. Napadený živočich - kalifornská velryba šedá - se potápí pod hladinu. Nemůže moc hluboko, mořské dno leží jen asi třicet metrů pod hladinou. Provaz spojuje harpunu s kánoí, kterou velryba krátce vleče po hladině za sebou. Pak se mořský savec vynořuje na hladinu, aby se nadechl. Scéna se poněkud modernizuje: k velrybě se blíží motorový člun. Jeden z mužů na jeho palubě vrhá další harpunu. Následuje několik výstřelů z velkorážní kulovnice. Šedá barva moře rudne krví a velryba pomalu umírá. Její lovci radostně gestikulují zaťatou pěstí s palcem vztyčeným k nebi. Povedlo se.
Událost, k níž došlo před pár dny u severozápadního pobřeží Spojených států, vzbudila v USA i ve světě rozporuplné reakce.
Jako by se při ní střetly dvě rozdílné civilizace uznávající odlišné hodnoty.
Lovci, oblečení většinou v džínsech a tričkách, jsou Indiáni z kmene Makahů, kteří po třiasedmdesáti letech znovu ulovili velrybu téměř tak, jako jejich předkové. "Přenášíme náš kmen, naše dědictví a naši identitu do nového tisíciletí," říká pyšně Keith Johnson, jeden z jejich vůdců.
Indiánská velrybářská výprava potlačila v místních televizních zprávách jinak pravidelné informace o konfliktu na Balkáně.
Názory v televizních anketách odrážely veřejné mínění, které čin spíše odsoudilo jako kruté barbarství. "Ti lidé si snad myslí, že maso, které jedí, pochází z vakuově balených sáčků ze supermarketů," poznamenal k tomu další makahský vůdce Wayne Johnson, který velrybářské výpravě velel.
Paradoxů je tu dost. Ochránci přírody, kteří se často odvolávají na tradice přírodních národů, se snažili Indiánům v jejich lovu zabránit. Plašili velryby svými motorovými čluny a skútry, najížděli jimi na velrybářskou kánoi. Několikrát tak lov překazili.
Americká pobřežní stráž, která jinak pomáhá dohlížet i na ochranu kytovců, tentokrát chránila bezpečnost velrybářů a několika ochráncům přírody jejich lodě zajistila a poslala na pevninu. Cheryl Rorabeck-Silerová, středoškolská učitelka, zabránila jednomu z předchozích pokusů o lov velryby tím, že svým motorovým skútrem vjela mezi ni a lovce. Dostala za to pokutu. Podle oficiálního zdůvodnění porušila zákon na ochranu mořských savců, protože se k velrybě přiblížila moc blízko.
Pro Makahy však nyní tento zákon neplatil. Již v roce 1855 jim bílí kolonisté smluvně zaručili právo na lov velryb. Jenže pak Indiánům nezbylo než živit se spíše farmařením. Navíc USA podepsaly mezinárodní zákaz lovu kytovců. V posledních letech indiánské kmeny stále více vyžadovaly svá práva. Americké úřady, tísněné vzpomínkou na předchozí násilné obsazování kontinentu, začaly ustupovat.
V říjnu 1997 pak USA při jednání Mezinárodní velrybářské komise v Monaku prosadily právo Makahů ulovit čtyři velryby ročně. Stejné právo mají také Eskymáci na ruské Čukotce. Ti ovšem smějí lovit 120 velryb ročně a využívají této možnosti zhruba ze tří čtvrtin.
Naprostá většina námořních států lov velryb odmítá. Norsko a Japonsko však využívají mezer v mezinárodních dohodách a loví velryby například pro "účely vědeckého výzkumu" a získané maso dávají na trh.
Mořští biologové dnes obvykle soudí, že vyhynutí hrozí pouze dvanácti z osmdesáti existujících druhů velryb. Norští i japonští vyjednavači při mezinárodních jednáních z toho vyvozují, že limitovaný lov ostatních velryb je možné znovu povolit. Odpůrci argumentují tím, že není možné účinně kontrolovat, kolik a jakých druhů velrybáři skutečně uloví.
Několik ekologických organizací nechalo provést genetický rozbor velrybího masa z japonských obchodů a zjistily, že pochází z chráněných druhů, které podle oficiálních údajů neměl nikdo lovit. Ochranáři z toho vyvozují, že pouze úplný zákaz lovu umožní všem velrybám přežít.
Makahové se neskrývali za žádné kličky, ale zabili velrybu zcela otevřeně a riskovali při tom podstatně víc než námořníci z norských či japonských plovoucích průmyslových jatek. Nediskutovali při tom o potřebě či nepotřebě ochrany těchto největších savců světa. I v zemi všude stejných hamburgerů a coca-coly uskutečnili jakousi verzi své dávné tradice, a narušili tak stereotypy ve vztazích mezi etniky žijícími na americkém kontinentě.
Pak velrybu na břehu postupně rozřezali na malé kousky, které mohou udit, smažit nebo grilovat. Na slavnostní velrybí hostinu pozvali zástupce indiánských kmenů z celých USA a Kanady.